Obrázek s naznačením rozsahu Dědic vznikl obtažením čáry v mapě 2. vojenského mapování. II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list O_9_III je zveřejněn např. stránkou Laboratoře geoinformatiky. Získanou obecní hranici určuje něco přes 480 bodů zadaných klepnutím na dědickou hraniční čáru, jak ji uvedené mapování zachycuje. Místy byla tato hranice v pro tento účel použité mapě nezřetelná (lépe řečeno v použitém zdroji dat-rozhraní, nešla na rozdíl od "oldmaps" dále přiblížit), obtížně kvůli stavu dochování mapy určitelná. Výsledkem vyplnění vnitřku popsaným způsobem vytvořeného mnohoúhelníku (prostoru uvnitř této množiny bodů – lomené čáry) je obrázek na způsob vlajkové mapy (viz tzv. flagmap). Při porovnání s jejím průběhem v indikační skice Dědic z roku 1824 jsou místy vidět tu jemnější tu hrubší rozdíly ve vedení obrysu.
 |
| Dědice a okolní obce |
Obec Vyškov se takto jmenuje od roku 1950. Viz Vyhláška č. 13/1951 Sb. Vyhláška ministra vnitra o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Částka 8/1951. Platnost od 3. března 1951. Účinnost od 3. března 1951. "V roce 1950 byly stanoveny tyto nové úřední názvy míst:" (...) "pro obec vzniklou sloučením Brňan, Dědic, Křečkovic, Nosálovic a Vyškova název Vyškov; názvy sloučených obcí a jejich osad zůstaly úředními názvy částí nové obce.". Tomu předcházela korespondence Okresního národního výboru ve Vyškově s Krajským národním výborem v Brně (Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov, sloučení a stanovení názvu) a souhlas ministerstva vnitra vyjádřený v korespondenci s Krajským národním výborem v Brně z října 1949 (Obce Vyškov, Brňany, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení a stanovení názvu).
Odvolání místního národního výboru v Dědicích, místního národního výboru v Brňanech, jakož i odvolání dědických občanů proti výměru ZNV v Brně z 9. března 1948 č. 2005-III/15-1948, jímž byly sloučeny obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice v jednu obec, bylo ministerstvem vnitra zamítnuto a rozhodnutí ZNV v Brně o předmětném sloučení obcí bylo potvrzeno. Toto rozhodnutí se stalo právoplatným a sloučení nabylo právní moci dnem 16. září 1949 (1) Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov, sloučení. Odvolání, 2) Potvrzení o doručení přípisu ONV ve Vyškově ze 14. září 1949, kterým byl uvědoměn o rozhodnutí ministerstva vnitra z 10. září 1949 ohledně odvolání dědických občanů, Místního národního výboru v Brňanech a Místního národního výboru v Dědicích proti výměru bývalého zemského národního výboru v Brně z 9. března 1948 o sloučení obcí Vyškova, Brňan, Dědic, Křečkovic a Nosálovic v jednu politickou obec, 3) Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení. Odvolání, 4) Obce Vyškov, Brňany, Křečkovice, Dědice a Nosálovice - sloučení, 5) Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení, 6) Obec Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice - sloučení).
 |
| Dědice a okolí |
Při získávání souřadnicově určených bodů klepnutím na historickou mapu v k tomu určeném nástroji byl proto její průběh v některých místech porovnáván s mapou stabilního katastru (resp. s indikační skicou). Hůře viditelný je zvláště tam, kde v mapě prochází lesem v odstínech šedé, ale i jinde. Hranice Dědic se měnila ve 20. letech (?) 20. století ve prospěch Radslavic (?, kolik metrů čtverečních, z jakého důvodu?). Výrazným zásahem do katastrální hranice byl zřejmě příchod vojáků do Dědic - vznik kasáren na Kozí Horce, základny vojenské posádky.
Protože listy mapy (dva) nebyly slícovány přesně, výsledek není přesný. Vyšlo se z toho, že hranice v listu, na němž je zachycena většina dědického katastru ("levý list") se vezme jako přesně umístěná, a vzhledem k patrnému posunutí pravého listu (patrné posunutí oproti "levému listu" - hraniční linie přesně nenavazuje) se při zadávání bodů jednoduše tyto lehce posunou. Není to profesionální udělátko, kde by se to dalo udělat přesně(ji). Ve skutečnosti je ale patrně "pravý list" v zobrazení mapy 2. vojenského mapování, jak je provedeno v datech daného mapového serveru, umístěn lépe. Při zadávání nebyla využita možnost přepínat mezi historickou a moderní mapou.
Přiblížení obrázku níže je však takové, že ta nepřesnost na něm není moc vidět, protože je maličký. Jedná se vlastně o náhled, snímek obrazovky s náhledem. Při větším přiblížení při zobrazení těchto souřadnicových dat v náhledovém okně mapy v daném software (náhledový rámeček programu je pevně daný, takže by nešlo pořídit snímek obrazovky s celými Dědicemi) byste si všimli posunutí hranice zobrazené v obrázku níže oproti skutečnosti o několik metrů (i o něco více metrů: deset, dvacet ?) směrem k Vyškovu. Je to patrné např. při zaměření pozornosti na Smetanovy sady poblíž viaduktu, které už jsou ve Vyškově, kde katastrální hranice probíhá/probíhala tam, kde vedl po obvodu vyškovského parku náhon k dnes již neexistujícímu Součkovu mlýnu ve Vyškově, za viaduktem; viz dodnes existující průchod pod tělesem železniční trati. Jiným místem, kde byste si všimli nesrovnalosti, by bylo několik zákrutů v údolí Velké Hané na severu Dědic, kde je posun v moderní mapce níže oproti reliéfu rovněž dobře patrný. Vycházíme-li z toho, že tak rychle by ke změně za 200 let nedošlo, problém je třeba vidět v přibližném zadání souřadnic, lépe řečeno, v tom, že se zadaly v hranici, jak ji ukazuje mapa, ale při promítnutí do přesné moderní mapy, se ukazuje, že historická mapa je posunuta o deset, dvacet metrů (více)?
 |
| Dědice a okolí |
Přesný výsledek by se získal v případě, že by se k tomu využila jako podklad indikační skica Dědic/mapa stabilního katastru. Ta je v měřítku 1:2880. Výsledek by ovšem nezahrnoval změny provedené ve dvacátých, případně třicátých letech 20. století. To by zřejmě ukázal jiný podklad, takový, do nějž se změny přestaly dělat v roce 1940. Změna s Radslavicemi byla schválena na obce dohlížejícím úřadem - na zemské úrovni.
Dědice jsou v zachycení chápány ve svém plném rozsahu. Změny katastru provedené v 1. polovině 20. století by se daly pro srovnání také vyznačit, viz Radslavice, nebo ve 30. letech i severní část Dědic s lesem v rámci vzniku vojenského prostoru? Cílem je soubor souřadnic použitelný pro historickou mapu k využití např. mapovým serverem OpenStreetMap - jestli ovšem tato služba zahrnuje historické mapy (a nezajímají ji jen dnes se v terénu nacházející stavby apod).
Změny prováděné v katastrech po roce 1942 jsou další kapitola. Na všech směrech - např. v 1. polovině 40. let v severní části, kde byl rozšířen vojenský prostor (?), později zvětšení nebo zmenšení ve směru k Opatovicím, k Vyškovu, ..., jsou zajímavé v souvislosti s vývojem katastrálního území Dědic a okolních obcí ve 2. polovině 20. století, až k dnešnímu stavu katastrálního území Dědice u Vyškova a dalších přiléhajících. Od jejich výsledku se odpověď na otázku, kde leží Dědice, nečeká. Pohled zachycený v mapách 19. století a ve dvacátém století do roku 1942 je určující pro to, co jsou to Dědice, odkud až kam sahají - kde se rozkládají.
