Velikonoce v Dědicích 29. března až 1. dubna 2024

Květná neděle (24. března)

Hebrejské děti

Zelený čtvrtek (28. března)

Antonín Tučapský: Five lenten motets:

(zpívá se latinské znění)

1. Tristis est anima mea
2. Pater mi

Velký pátek (29. března)

Johann Sebastian Bach: Ó nezměrná, bezbřehá lásko Krista

Johann Sebastian Bach: Tvá vůle ať se naplní

Antonín Tučapský: Five lenten motets:

5. Pater meus

Andrea Mantegna, Ukřižování Ježíše Krista, mezi 1457 a 1460

Bílá sobota (30. března)

Antonio Lotti: Régina coeli 

Bohuslav Korejs: Velikonoční; Sedlčanský kancionál (16. století); 1925


Tři králové

V roce 2024 se v Dědicích Tříkrálová sbírka konala v sobotu 6. ledna. Noty koledy My tři králové s textem všech šesti slok ve formátu PDF k vytištění jsou dostupné na stránce Hudba v Dědicích. Tam je umístěn i záznam určený k okamžitém poslechu. Tento je ve formátu MP3. Také tam najdete soubor MSCZ, z něhož je PDF a záznam odvozen.


S úspěchem využijete při cvičení nápěvu a slov koledy přehrávání v notačním editoru MuseScore. V editoru lze píseň přehrávat ve smyčce (jedním klepnutím na příslušný obrázek v panelu pro přehrávání). Takto ji nemusíte znovu a znovu např. přes tento panel spouštět. Přitom pohodlně vidíte noty a pod příslušnými notami zpěvní text. Ukazatel přehrávání vždy označuje právě přehrávané místo. Když se vám něco nepodaří, místo opakujte. Nejlépe mnohokrát. Takto se zbavíte nesprávných návyků. Jedním klepnutím na příslušný symbol v panelu pro ovládání přehrávání se můžete hned vrátit na začátek skladby a zkoušet to znovu. Nebo jděte koledou notu po notě; třeba pomocí kurzorových šipek na klávesnici. Cvičte ji, jak chcete a jak rychle chcete.

1. My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám.

2. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli zdaleka.

3. Zdaleka je cesta naše, do Betléma mysl naše.

4. Co ty, černej, stojíš vzadu, vystrkuješ na nás bradu?

5. A já černej vystupuju a Nový rok vám vinšuju.

6. A my taky vystupujem a Nový rok vám vinšujem!

Malá poznámka k tomu přehledu výtěžku Tříkrálové sbírky. Ty obvody jsou sice dnes (viz např. mapy.cz) vymezeny všelijak (změť čar v mapě), ale z hlediska sčítání výtěžku sbírky a jeho prezentace je to v podstatě výsměch. Podle tabulky to vypadá, že v Dědicích jsou oproti Vyškovu "držgrešle", a vůbec na tom obyvatelé Dědic nejsou dobře. Že jinde jsou násobně větší dárci. Jinak by to shrnutí vypadalo, kdyby se uváděly údaje podle "historických obcí".

Katastr Vyškova, jak je dnes, pohltil katastry Nosálovic, Brňan, Křečkovic. K tomu se do jeho políčka ohledně vybraných peněz počítají např. sídliště Osvobození a Hraničky.

Je to prostě reklama na Vyškov, takto tu manipulaci lze brát. Co nám jinak po tom? Kdyby to mělo odpovídat skutečnosti, tak by Vyškov (i s těmi Nosálovicemi, Křečkovicemi, Brňany) měl o pár desítek tisíc Kč menší výsledek, než je uváděno. A bez nich - zlomek. O to vyšší číslo by bylo u Dědic. Tím by ten výsledkový přehled vypadal vyrovnaněji - uvěřitelněji. Na Letním poli s Hraničkami (včetně dědické části ulice Na Hraničkách) totiž bydlí tisíce lidí. A vezměte si, jaký pěkný peníz se vybral v Hamiltonech. Tolik tedy k tomu, jak se to týká Dědičáků.

Zarazit bychom se mohli také při pohledu na plakátek koncertu. Odborník, jenž mapku katastru výše pochválil s tím, že je to zdařilá grafika, se však pozastavil nad znakem vyškovské farnosti, naprosto heraldicky nesmyslným. Čtvrcený štít se znakem města ve štítku a znakem olomouckého arcibiskupství v prvním a čtvrtém poli je naprosto nepřijatelný. Takto čtvrtit může jen arcibiskupství/arcibiskup!

To, že je Vyškov součástí olomoucké diecéze lze vyjádřit např. červenou hlavou nebo patou štítu (s jen čtyřmi nebo dvěma stříbrnými kužely). Mariánská figura není problém, ale lilie by měla být spíše stříbrná (čistoty) v kombinaci s modrým polem, ne zlatá (cisterciácká/francouzská).

Úplný znak Vyškova v žádném případě, vůbec není nutný (max. jeho derivát, např. jen věž nebo jen brána apod.).

Heraldicky tento užívaný znak farnosti říká, že jde o církevní znak olomouckého (1. a 4 pole) preláta (osobní figura lilie) a pána Vyškova (nebo pod jurisdikcí města). Absurdní ...

Ve Vyškově ani v Dědicích ale nenajdete nikoho, kdo by si toho všiml nebo se tím dokonce trápil. :-) Není tu nikoho, kdo by na to přišel.

Však kdyby někdo napsal psaní Olomouckému arcibiskupství, že si farnost Vyškov zahrává se znakem diecéze, jako by to byl arcibiskupský znak, možná by se něco dělo. A možná by se divilo i město Vyškov, protože právo užívat městský znak má ze zákona o obcích jen město (ostatní pouze se souhlasem vedení/rady/zastupitelů), to se netýká pouze vlajky. Prostě farní znaky nikdy netvoří znaky diecézí a měst. To je logické! Jen symbolika té dané farnosti (jejího patrona).

 Ježíšek, Marie, Josef a andílek se zvířátky

V neděli 7. ledna 2024 se v 16:00 až 17:00 ve Vyškově v chrámu Nanebevzetí Panny Marie konal sbírku pořádanou Charitou Vyškov podporující hodinu trvající Tříkrálový koncert. Na něm vystoupili varhaník Václav Zeman, zpěvačka Jana Bařinková (soprán) a flétnista Arnošt Bařinka.


Posluchači slyšeli skladby Johanna Sebastiana Bacha: Preludium a fuga d moll, Georga Friedricha Händela: Angels Ever Bright And Fair, Jeana Baptista Loeilleta: Allemande a Giga (ze sonáty F dur), moravskou lidovou koledu nejspíše ze 17. století Syn Boží se nám narodil, Clauda Balbastrea: Noël „Il est un petit l'ange“, Adama Michny z Otradovic: Chtíc aby spal (Vánoční noc z cyklu Česká mariánská muzika), Josefa Segera: Fuga Pastorale, Jakuba Jana Ryby: Libou písničku, Vladimíra Vavilova: Ave Maria, Jacquesa-Nicolase Lemmense: Fanfára D dur, Adolfa Charlese Adama: Cantico di Natale a Louise Viernea: Carillon de Westminster.

Betlémské světlo a betlém

Písně adventní a vánoční ze Svatoroční muziky (1661) Adama Michny z Otradovic obsahují tyto skladby: 1. Píseň adventní, 2. Druhá adventní – Rorate, coeli, 3. O narození Pána Krista, 4. Pozdravení děťátka Ježíše, 5. Nebeský slavíček, K chvále Boží sladce prozpěvující, divné Boží narození, 6. Jiná o narození Pána Ježíše, 7. Zvaní k jesličkám Pána Krista, 8. Opět jiná o narození Pána Krista, 9. Item jiná o narození Pána Krista, 10. K pacholátku Ježíši na den narození Páně, 11. O svatých třech králích, 12. Druhá o svatých třech králích.

V MuseScore mějte kvůli přehrávání v editoru ve směšovači pro skladby nastavené flétny využívající doplňkové dechy alespoň zvuky Woodwinds stažené k používání s MuseScore přes program MuseHub. Editor by jinak v případě jejich nepřítomnosti v počítači zřejmě použil vlastní vestavěnou základní, také dobrou zvukovou banku obsahující dechové nástroje; nebo by použil zvuk pro příslušný (sopránový) sborový part (takové to Aaach).

Z nich jsou v současnosti na stránce Hudba v Dědicích poskytovány písně číslo 1 až 5.

1. Píseň adventní

1. Hle, přijde Pán, Spasitel náš, zdávna žádaný Mesiáš, hospodu mu přichystejme, všickni ho k sobě vítejme, neb on jest Vykupitel náš.

2. Zdvořile se k němu mějme, do chléva ho nevolejme. Jest vzácný host, božské plémě, všemocný Pán nebe, země, vzácnou hospodu chystejme. 

3. V srdci ať se mu byt strojí, Pán lásky o srdce stojí. Kdo ho žádáš hosta míti, hleď srdce čistotné míti, nevediž ho k hříchu hnoji. 

4. Skrze svátostní pokání, pravé hříchů oplakání smej škaredost nepravosti, vyžeň z srdce smrad chlípnosti, ať jest hodné přebývání. 

5. Ať místo není studené, vroucí láska mráz zažene. Opatrnost hlídej dveří, samému Kristu otevři, ať jsou všem jiným zavřené. 

6. Krásné čalouny všech ctností rozvěš, stálost s horlivostí, ať se všecko jasně třpytí, vzácný host má k nám přijíti, uctěmež ho dle možnosti. 

7. Krásnou kolíbku s plénkami zjedná štědrost almužnami. Neb kdo chudého odívá, Pána Ježíše přikrývá, jest ten příjem z Písma známý. 

8. O kašičku není péče, krmíš-li chudé člověče, sladkou kaší krmíš Krista, čeká tě odplata jistá, věčný med v nebi poteče. 

9. Dobrá vůně jest modlení, bez toho ať srdce není. Jakož ani bez světlosti, sviť tedy příkladem ctnosti, toť jest nejlepší svícení. 

10. Zpěv se ještě nedostává. Ten se andělům nechává. Ti budou sladce zpívati, hosta obveselovati, zpívajíc své staré: Sláva. 

11. Hospodu jsme připravili, přijď tedy, hoste přemilý! Přijď, Ježíši vinšovaný, celým srdcem milovaný, čekáme tě každou chvíli.

2. Druhá adventní – Rorate, coeli

1. Rosu dejte, ó nebesa, zhůry! Bože Otče všemohoucí, dej z nebe rosu žádoucí, dej Syna v život Panny, dcery svaté Anny.

2. Oblaci, dštěte spravedlivého! Prostež, svatí andělové, překrásní Boží Trůnové, ať přispíší Syn Boží, hříchy světa složí.

3. Otevři se, otevři se, země! Poroď nám, Panenko čistá, poroď Spasitele Krista. Vydej panenská země, vydej božské plémě.

4. Hle, Pán přijde a všickni svatí s ním! Koho jsme zdávna žádali, již jsme šťastně vyžádali, Maria ho počala, v životě objala.

5. Veselte se všickni národové, těš se lidské pokolení, neb se blíží tvé spasení, uhlídáš v lidském těle tvého Spasitele.

6. Pospěš, ó Spasiteli žádoucí, pospěš, naše potěšení, vysvoboď nás z zatracení! Přijď, Ježíši laskavý, Mesiáši pravý.

3. O narození Pána Krista

1. Děťátku my prozpěvujme, by pospalo, všemu světu vypravujme, co se dálo. Nynej, všeliké stvoření, nynej, zpívej, v tom nejlepší zalíbení vždy své mívej.

2. Panna Syna porodila, divné věci! Panenství však neztratila, divné řeči! Nynej, Panenský Synáčku, odpočívej, nynej, všemocný Panáčku, lehce dřímej.

3. Dcera Matkou jest zůstala, Otec Synem, již, ó lidské pokolení, víc nezhynem. Nynej, nynej, ó Paňátko, ó Mocnáři, nynej, překrásné robátko, krásné v tváři.

4. Pastuškové navštívili svého Pána, jemu poklonu činili hnedky z rána. Nynej, Panenská růžičko, kvítku krásný, nynej, předrahá perličko, slunce jasný.

5. I my tedy to srdýčko navštěvujme, zahřeje nás to slunýčko, prozpěvujme. Nynej, ó naše spasení, usni tiše, nynej, smutných potěšení, nynej spíše.

4. Pozdravení děťátka Ježíše

1. Sličné pacholátko, vítej, Synu Boží, milostné děťátko, vítej, světa zboží: Mesiáši pravý, Králi věčné slávy, vítej, ctné děťátko, milé nemluvňátko.

2. Ach, kdož tě tak snížil, jenž v nebi kraluješ, kdo tě tak obtížil, jenž v světě panuješ: láska tě snížila, láska obtížila, proč nás tak miluješ, proč se tak snižuješ?

3. Z nebe jsi poslaný, ó překrásný kvítku, z té vonné zahrady, z nebeských příbytků. Ó lilium vonné, potěšení hojné všech truchlých soužených, v bídách postavených.

4. Osypte kvítkami ten kvíteček krásný, ozdobte hvězdami to slunýčko jasný: jenž lásky své září mé srdce proráží, ó kráso rozmilá, ó růže spanilá!

5. Sem všichni ptáčkové k Pánu pospíchejte, vy, lesní žáčkové, líbezně zpívejte: pospěšte, zpívejte, čest a chválu vzdejte děťátku milému, Ježíši malému.

6. Vší jest hoden chvály Bůh pro nás vtělený, to děťátko malý, nám dnes narozený: ó nestihlá milost, mého srdce libost, překrásný Ježíši, poklade všech duší!

5. Nebeský slavíček, K chvále Boží sladce prozpěvující, divné Boží narození

1. Prosíme tě, ó růžičko, krásný Ježíši, dej nám promluvit slovíčko, rozmilý Ježíši!

2. Pověz upřímně, pověz nám, Pravdo Ježíši, co tě z nebe stáhlo sem k nám, spanilý Ježíši.

3. Proč jsi se narodil malý, velký Ježíši, jenžs na nebi neobsáhlý, ó malý Ježíši?

4. Ty jsi bohatý přespříliš, chudý Ježíši, proč v chlévě tak chudý ležíš, bohatý Ježíši?

5. Jenžs obr silný na nebi, dítě Ježíši, proč jsi tak mdlý zde na zemi, ó silný Ježíši?

6. Ó mé slunce, kdež máš svůj blesk, skrytý Ježíši, pročs svůj tak zatměl paprsek, ó světlý Ježíši?

7. Ó světa lásko a radost, milý Ježíši, zapal v mém srdci tvou milost, ohnivý Ježíši!

8. Vem mé srdce a dej mi své, dobrý Ježíši, učiň ať ze dvou jedno je, laskavý Ježíši!

9. Co se v něm nelíbí vyčisť, čistý Ježíši, abych byl všeho zlého čist, milostný Ježíši!

10. Všecko, co tobě odporné, sladký Ježíši, dej, ať mně jest též protivné, medový Ježíši.

11. Bez tebe nechci živ býti, Choti Ježíši, lépe mi s tebou umříti, živote Ježíši.

12. Sláva buď Otci věčnému, všech Stvořiteli, i jeho Synu milému, světa Spasiteli.

13. Sláva buď Duchu svatému, Posvětiteli, v Trojici nerozdílnému, duše Těšiteli.

Další skladby by rovněž postupně časem mohly přibýt. Jedná se o sopránový, altový, tenorový a basový part (SATB). Noty jsou přepsány bez varhanního doprovodu, který je součástí partitury také.

O autorovi a písních se na zadní straně výběru píše: "Adam Michna z Otradovic (1600–1676), varhaník v Jindřichově Hradci, vydal v roce 1647 sbírku šedesáti čtyř písní nazvanou Česká mariánská muzika. Úspěch, s nímž se tato sbírka setkala, jej povzbudil ke kompozici dalších českých písní o svatých. V roce 1661 vyšla v Praze sbírka sto osmnácti písní nazvaná Svatoroční muzika. Písně jsou komponovány pro čtyři hlasy s případným nástrojovým doprovodem a jsou uspořádány podle období církevního roku. Předkládaný soubor přináší výběr písní pro dobu adventní a vánoční."

Poznámky k provádění: Písně lze zpívat jedno- až čtyřhlasně s doprovodem varhan (manualiter). Doprovodné hlasy je vhodné obsadit smyčcovými nástroji, basovou melodii je možno zdvojit kontrabasem. Adam Michna z Otradovic též doporučuje střídání sboru se sólisty.

Betlém na záběru výše tvoří vedle Josefa a Marie s Ježíškem, andílka "lezoucího" po hvězdě (zde proti obvyklému zvyku ovšem ztvárněné jako pětihroté) zvířátka: sloni (slon, slonice a slůně), velbloudi (velbloud, velbloudice a velbloudě), nosorožci (nosorožec, nosorožice a nosorožče), hroši (hroch, hrošice a hroše), ovce (berani, ovce a jehňata) a kozy (kozel, kozy a kůzlata), pes, osel, vůl (býk nebo kráva) a koně.

Stránka Hudba v Dědicích poskytuje řadu vánočních písní z kancionálu. Koledy v daleko větším rozsahu - noty, texty - jejich sloky, i nahrávky pořízené se zpěváky, samozřejmě najdete na internetu na zvláštní stránce věnované kancionálu či na stránce Zpěvníku pro scholy.

Pro Hudbu v Dědicích byly noty a texty přepsány v notačním editoru MuseScore, uloženy ve formátech MSCZ, PDF a OGG a nahrány na příslušné stránky v části věnované písním obsaženým v kancionálu, nazvané dle jeho členění Vánoční písně.

Výhodou má být, že slova jednotlivých slok (druhá a další) nejsou v těchto notách umístěna až za noty. Jsou umístěna pod jednotlivé noty, jak je tomu běžně v případě prvních slok jinde poskytovaných not. Takto už je (doufejme) dobře rozmyšleno, co a jak zpívat. Účelem je, abyste nad tím při zpěvu o chvíli delší, než je třeba, nezaváhali. Máte zpívat sebevědomě, nezakolísat, pět přiměřeně rychle a jistě. Tato úprava vám má být povzbuzením, má vám dodat odvahy, že si můžete a lehce dokážete zazpívat více písní, než kolik jste se odvážili a měli chuť posledně.

V části stránek Slova písníKancionálVánoční písně najdete texty koled, abyste se pozorně, tentokrát bez not - jako když čtete báseň, mohli seznámit s jejich obsahem, přemýšlet nad ním a vybrat si tu, kterou hned budete zpívat jako první (z mnoha). Tyto texty jsou kvůli tomuto způsobu zpřístupnění předělány oproti zpěvníkům tak, že sloky jsou "sraženy" k sobě.

Nabízeny jsou tyto:

Narodil se Kristus Pán,

Pojďte všichni k jesličkám,

Zvěstujem vám radost,

S pastýři teď o závod,

Vítej nám, Bože vtělený,

Vítej, milý Jezu Kriste,

Nastal přeradostný čas,

Čas radosti, veselosti,

Splnilo se Písmo svaté,

V půlnoční hodinu,

Z nebe jsi přišel,

Všude radost,

Hvězda svítí nad Betlémem,

Vítej, vítej, božské Dítě,

Jdou zástupy věrných (Adéste, fidéles),

Adéste, fidéles,

Chtíc, aby spal,

Nesem vám noviny,

Veselé vánoční hody!,

Vítaný buď, Ježíšku,

S chudými pastýři,

Poslyšte, bratři, jen,

Ejhle, naše chasa,

Co to znamená

Zpívání v Dědicích v době adventní a o vánočních svátcích

V Hamiltonech proběhlo 17. prosince 2023 setkání místních v 17:00 u kapličky. Na předvánoční Zpívání u kapličky zvali TJ Sokol Hamiltony a Osadní výbor Hamiltony. Vystoupili místní trubači.


Měli přijít zpěváci, ale několik jich v týdnu krátce předtím zažilo potíže horních cest dýchacích. Z jejich účasti tak právě kvůli zmenšenému počtu zpěvuschopných (týkalo se i vedoucího sboru) sešlo. Zkouška, již v očekávání vystoupení dalšího dne při mši večer o Štědrém dnu, se konala další sobotu. Kromě skladeb, jež dědický sbor zpíval při rozsvícení vánočního stromu v Dědicích 25. listopadu 2023, se v Hamiltonech měly zpívat vybrané skladby z Michnovy Vánoční muziky: 1. Vánoční rosička, 3. Vánoční roztomilost, 7. Pozdravení děťátka Ježíše a 12. Vánoční noc. K tomu se mohl přidat Bohuslav Korejs: Vánoční zpěv II. Všechny, nově včetně Vánoční noci Adama Michny z Otradovic, je najdete na stránce Hudba v Dědicích, takže směle do toho.


Skladby 1. Vánoční rosička a 7. Pozdravení děťátka Ježíše obsažené ve Vánoční muzice Adama Michny z Otradovic a Bohuslav Korejs: Vánoční zpěv II., a také další (Nebeský slavíček Jakuba Jana Ryby), se zpívaly v dědickém kostele na Štědrý den při mši, která začala o půl deváté večer.

 

Jak nakládat se soubory, bylo popsáno v příspěvcích ke zpívání o Vánocích zveřejněných v předchozích letech. A až si doma zazpíváte, můžete si ve volném čase o vánočních svátcích přečíst něco pěkného. S výběrem vhodných článků, jimiž si rozšíříte znalosti a prohloubíte povědomí o svém blízkém i vzdálenějším okolí vám pomůže i portál Morava, který najdete na Wikipedii.


Dostupnosti Písní adventních a vánočních Adama Michny z Otradovic zájemcům se věnuje příspěvek Betlémské světlo a betlém.

Žehnání křtinských varhan a slavnostní koncert

V neděli 3. prosince 2023 u mše svaté v 10:30 se v kostele Jména Panny Marie ve Křtinách uskutečnilo slavnostní žehnání varhan, na něž byli všichni srdečně zváni. Téhož dne se od 14:00 v kostele uskutečnil slavnostní koncert, při němž jsme uslyšeli nově požehnané varhany.

Zprávy o událostech průběžně podává stránka Přátelé křtinské farnosti a poutního místa.

Hrací stůl křtinských varhan

Vstupenky na koncert ve výši 200 Kč bylo možné zakoupit u obou vstupů do kostela od 13:00 (hodinu před koncertem).

Předem bylo v pozvánce upozorněno na to, že volné vstupenky, které jsou součástí balíčků z adopce píšťal, je možné využívat pouze pro vstup na koncerty hudebního festivalu Křtinský hudební čtyřlístek, který byl založen v roce 2021 a letos na podzim proběhl jeho třetí ročník. Pokud některým mecenášům a mecenáškám náhodou dárkový balíček nedorazil, prosí se o sdělení této informace.

Vystoupili Vladimír Roubal, Bohumír Stehlík a Jan Verner (dva varhaníci a trubač). 

Program koncertu:

1. Pavel Josef Vejvanovský: Sonata g moll

2. Johann Sebastian Bach: Toccata a fuga d moll

3. Josef Seger: Toccata a fuga

4. Varhanní improvizace: Preludium, Aria, Duo, Marche pontificale

5. Gottfried Finger: Sonata in C (Moderato, Allegro, Maestoso)

6. Louis-Nicolas Clérambault: Suite du deuxiéme ton (výběr)

7. Varhanní improvizace: Variace

8. Johann Sebastian Bach: Fantasia super: Komm, heiliger Geist

9. Johann Sebastian Bach: Jesus bleibet meine Freunde

10. Jakub Jan Ryba: Fuga D Dur (fragment)

11. Christoph Willibald Gluck: Tanec blažených duší (z opery Orfeus a Eurydika)

12. Antonín Dvořák: 2 preludia pro varhany (D, B Dur)

13. Georg Friedrich Händel: Suita D Dur (Ouverture, Aria, Marche)

Na závěr jako přídavek zazněla známá skladba Marca-Antoina Charpentiera: Te Deum.

Den 3. prosinec 2023 byl z důvodu žehnání varhan pro společenství i celé poutní místo skutečně velkým dnem. Tento den prožili slavnostně a společně.

Na shledanou u této slavnosti se těšil a ještě jednou za podporu adopce píšťal pro křtinské varhany děkoval R. D. Mgr. Bc. Metoděj Ján Lajčák O. Praem. duchovní správce farnosti a poutního místa, koordinátor projektu adopce píšťal.

Nazdobení jedličky vedle kostela na sobotu 25. listopadu 2023 navečer

V sobotu 25. listopadu 2023 bude za hojné účasti obyvatel po 17. hodině slavnostně rozsvícen vánoční strom v Dědicích. Začátek byl oznámen na půl pátou. Jedle rostoucí vedle dědického kostela tou dobou už byla nastrojena.

Pozvánku zveřejnil dědický sportovní spolek 11. listopadu 2022. Občany pozvali Sportovní spolek Dědice, z.s. a Sdružení dobrovolných hasičů Dědice ve spolupráci s městem Vyškovem.

Plakátek vypadá pěkně. Hvězda na špici stromku je ovšem namalována zase pětihrotá.

Lidé se dávají slyšet, že k tomu chtějí nechat znít všechny zvony ve věži kostela (počátek invokace Gloria in excelsis Deo: Sláva na výsostech Bohu), a tak jejich trojzvuk g1-a1-c2 uslyší. Po zvonech a zahajovacím proslovu (předneseném předsedou Sportovního spolku v Dědicích Martinem Šebelou) přítomní uslyšeli nejprve vystoupení dětí z mateřské školky (které je uměly zpaměti). Po nich si před rozsvícením světýlek řetězu na jedličce přítomní poslechli tři skladby s flétnovým doprovodem, jež zazpíval dědický sbor (představený vychovatelkou dětiček v mateřské školce jako farníci).

Noty a texty skladeb uvedených níže jsou přepsány v notačním editoru a jsou poskytovány v několika formátech. Soubory PDF zobrazí jakákoli k tomu vybavená čtečka. Po klepnutí na odkaz na soubor umístěný na stránce Hudba v Dědicích → Soubory PDFAdvent jej rovnou zobrazí daný internetový prohlížeč. Soubory ve formátu .mscz umístěné na téže stránce pod Soubory MSCZAdvent přehraje notační editor MuseScore, v němž byly vytvořeny (verze 4.1). Na stránce Hudba v Dědicích jsou pod Zvukové souboryAdvent dostupné k okamžitému poslechu přímo v prohlížeči přehrávatelné soubory obsahující SATB, a také samostatně jednotlivé party. Jak je s notami v notačním editoru možné dále zacházet, bylo popsáno například v Nazdobení jedličky vedle kostela na sobotu 27. listopadu 2021 navečer.

Cvičilo se (s flétnovým doprovodem Jany a Arnošta Bařinkových) 1) Co již dávní proroci (1. a 3. sloka; text: Písně, 1522; nápěv: Franus, 1505 (Šteyer, 1683), doprovod: K. Kudr, 1992), 2) Vesele zpívejme (textově vhodná 1. a 3. sloka) a 3) Rodičko Boží vznešená (všechny tři sloky).

Po řečech, zpívání, odpočítání a rožnutí světelného řetězu nastala v Dědicích lidová veselice. Nabízen byl čaj a svařák. Co je ale neméně důležité, stromeček letos vykazuje známky výjimečnosti. Špice s ozdobou byla po rozsvícení lehce nahnuta ve směru k Pustiměři.

Jedlička je znamenitě nazdobena

Takto se to nenechalo. Někdy zkraje dalšího týdne byla ozdoba narovnána. Nejpozději ve středu již bylo možno strom vidět s vyrovnanou hvězdou.

Ozdoba nahoře stojí vzpříměně


Přišel čas, kdy pečeme perník a chodíme na koncerty. Ve Křtinách se po požehnání varhan 3. prosince koná slavnostní koncert. My pečeme Andulčin perník.

Územní rozsah Dědic

Obrázek s naznačením rozsahu Dědic vznikl obtažením čáry v mapě 2. vojenského mapování. II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list O_9_III je zveřejněn např. stránkou Laboratoře geoinformatiky. Získanou obecní hranici určuje něco přes 480 bodů zadaných klepnutím na dědickou hraniční čáru, jak ji uvedené mapování zachycuje. Místy byla tato hranice v pro tento účel použité mapě nezřetelná (lépe řečeno v použitém zdroji dat-rozhraní, nešla na rozdíl od "oldmaps" dále přiblížit), obtížně kvůli stavu dochování mapy určitelná. Výsledkem vyplnění vnitřku popsaným způsobem vytvořeného mnohoúhelníku (prostoru uvnitř této množiny bodů – lomené čáry) je obrázek na způsob vlajkové mapy (viz tzv. flagmap). Při porovnání s jejím průběhem v indikační skice Dědic z roku 1824 jsou místy vidět tu jemnější tu hrubší rozdíly ve vedení obrysu.

Dědice a okolní obce

Obec Vyškov se takto jmenuje od roku 1950. Viz Vyhláška č. 13/1951 Sb. Vyhláška ministra vnitra o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Částka 8/1951. Platnost od 3. března 1951. Účinnost od     3. března 1951. "V roce 1950 byly stanoveny tyto nové úřední názvy míst:" (...) "pro obec vzniklou sloučením Brňan, Dědic, Křečkovic, Nosálovic a Vyškova název Vyškov; názvy sloučených obcí a jejich osad zůstaly úředními názvy částí nové obce.". Tomu předcházela korespondence Okresního národního výboru ve Vyškově s Krajským národním výborem v Brně (Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov, sloučení a stanovení názvu) a souhlas ministerstva vnitra vyjádřený v korespondenci s Krajským národním výborem v Brně z října 1949 (Obce Vyškov, Brňany, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení a stanovení názvu).

Odvolání místního národního výboru v Dědicích, místního národního výboru v Brňanech, jakož i odvolání dědických občanů proti výměru ZNV v Brně z 9. března 1948 č. 2005-III/15-1948, jímž byly sloučeny obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice v jednu obec, bylo ministerstvem vnitra zamítnuto a rozhodnutí ZNV v Brně o předmětném sloučení obcí bylo potvrzeno. Toto rozhodnutí se stalo právoplatným a sloučení nabylo právní moci dnem 16. září 1949 (1) Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov, sloučení. Odvolání, 2) Potvrzení o doručení přípisu ONV ve Vyškově ze 14. září 1949, kterým byl uvědoměn o rozhodnutí ministerstva vnitra z 10. září 1949 ohledně odvolání dědických občanů, Místního národního výboru v Brňanech a Místního národního výboru v Dědicích proti výměru bývalého zemského národního výboru v Brně z 9. března 1948 o sloučení obcí Vyškova, Brňan, Dědic, Křečkovic a Nosálovic v jednu politickou obec, 3)  Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení. Odvolání, 4) Obce Vyškov, Brňany, Křečkovice, Dědice a Nosálovice - sloučení, 5) Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení, 6) Obec Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice - sloučení).

Dědice a okolí

Při získávání souřadnicově určených bodů klepnutím na historickou mapu v k tomu určeném nástroji byl proto její průběh v některých místech porovnáván s mapou stabilního katastru (resp. s indikační skicou). Hůře viditelný je zvláště tam, kde v mapě prochází lesem v odstínech šedé, ale i jinde. Hranice Dědic se měnila ve 20. letech (?) 20. století ve prospěch Radslavic (?, kolik metrů čtverečních, z jakého důvodu?). Výrazným zásahem do katastrální hranice byl zřejmě příchod vojáků do Dědic - vznik kasáren na Kozí Horce, základny vojenské posádky.


Protože listy mapy (dva) nebyly slícovány přesně, výsledek není přesný. Vyšlo se z toho, že hranice v listu, na němž je zachycena většina dědického katastru ("levý list") se vezme jako přesně umístěná, a vzhledem k patrnému posunutí pravého listu (patrné posunutí oproti "levému listu" - hraniční linie přesně nenavazuje) se při zadávání bodů jednoduše tyto lehce posunou. Není to profesionální udělátko, kde by se to dalo udělat přesně(ji). Ve skutečnosti je ale patrně "pravý list" v zobrazení mapy 2. vojenského mapování, jak je provedeno v datech daného mapového serveru, umístěn lépe. Při zadávání nebyla využita možnost přepínat mezi historickou a moderní mapou.

Přiblížení obrázku níže je však takové, že ta nepřesnost na něm není moc vidět, protože je maličký. Jedná se vlastně o náhled, snímek obrazovky s náhledem. Při větším přiblížení při zobrazení těchto souřadnicových dat v náhledovém okně mapy v daném software (náhledový rámeček programu je pevně daný, takže by nešlo pořídit snímek obrazovky s celými Dědicemi) byste si všimli posunutí hranice zobrazené v obrázku níže oproti skutečnosti o několik metrů (i o něco více metrů: deset, dvacet ?) směrem k Vyškovu. Je to patrné např. při zaměření pozornosti na Smetanovy sady poblíž viaduktu, které už jsou ve Vyškově, kde katastrální hranice probíhá/probíhala tam, kde vedl po obvodu vyškovského parku náhon k dnes již neexistujícímu Součkovu mlýnu ve Vyškově, za viaduktem; viz dodnes existující průchod pod tělesem železniční trati. Jiným místem, kde byste si všimli nesrovnalosti, by bylo několik zákrutů v údolí Velké Hané na severu Dědic, kde je posun v moderní mapce níže oproti reliéfu rovněž dobře patrný. Vycházíme-li z toho, že tak rychle by ke změně za 200 let nedošlo, problém je třeba vidět v přibližném zadání souřadnic, lépe řečeno, v tom, že se zadaly v hranici, jak ji ukazuje mapa, ale při promítnutí do přesné moderní mapy, se ukazuje, že historická mapa je posunuta o deset, dvacet metrů (více)?

Dědice a okolí

Přesný výsledek by se získal v případě, že by se k tomu využila jako podklad indikační skica Dědic/mapa stabilního katastru. Ta je v měřítku 1:2880. Výsledek by ovšem nezahrnoval změny provedené ve dvacátých, případně třicátých letech 20. století. To by zřejmě ukázal jiný podklad, takový, do nějž se změny přestaly dělat v roce 1940. Změna s Radslavicemi byla schválena na obce dohlížejícím úřadem - na zemské úrovni.

Dědice jsou v zachycení chápány ve svém plném rozsahu. Změny katastru provedené v 1. polovině 20. století by se daly pro srovnání také vyznačit, viz Radslavice, nebo ve 30. letech i severní část Dědic s lesem v rámci vzniku vojenského prostoru? Cílem je soubor souřadnic použitelný pro historickou mapu k využití např. mapovým serverem OpenStreetMap - jestli ovšem tato služba zahrnuje historické mapy (a nezajímají ji jen dnes se v terénu nacházející stavby apod).

Změny prováděné v katastrech po roce 1942 jsou další kapitola. Na všech směrech - např. v 1. polovině 40. let v severní části, kde byl rozšířen vojenský prostor (?), později zvětšení nebo zmenšení ve směru k Opatovicím, k Vyškovu, ..., jsou zajímavé v souvislosti s vývojem katastrálního území Dědic a okolních obcí ve 2. polovině 20. století, až k dnešnímu stavu katastrálního území Dědice u Vyškova a dalších přiléhajících. Od jejich výsledku se odpověď na otázku, kde leží Dědice, nečeká. Pohled zachycený v mapách 19. století a ve dvacátém století do roku 1942 je určující pro to, co jsou to Dědice, odkud až kam sahají - kde se rozkládají.


Požehnání zvonu Panna Maria před jeho vyzdvižením do věže kostela Nejsvětější Trojice v Dědicích a jeho vyzdvižení a zavěšení v kostelní věži

Zvon Panna Maria byl v kostele Nejsvětější Trojice v Dědicích požehnán za účasti biskupů odpoledne 15. srpna 2023 po páté hodině. Přitom mimo jiné zaznělo Ave Maria Jakoba Arcadelta a Kriste, prameni světla T. Arbeaua v podání dědického sboru (noty: MSCZ, PDF). Fotografie z události jsou k prohlédnutí zde.

Z kancionálu se zpívala čísla 812, 503 a 982. Na záběrech vidíme také číslo 817. Zpívala dále dědická schola a sólově zazpívala za flétnového doprovodu Arnošta Bařinky skladbu Panis Angelicus Césara Francka Jana Bařinková.

Kostel Nejsvětější Trojice v Dědicích - zvon Panna Maria po požehnání

Zvon vážící 900 kg, laděný do g1, byl v následujících dnech (ve čtvrtek byly provedeny poslední úpravy ve věži, kde byl dalšího dne zvon zavěšen, v pátek byl na osmou hodinu ranní objednán autojeřáb) s pomocí zvonařů po osmé ranní během půl hodiny vyzdvižen do věže kostela Nejsvětější Trojice v Dědicích (nové dubové uložení; předchozí železná traverza (způsobující, že se do zvonění dostávaly další kmitočty) byla dána pryč a nahrazena dřevěnou). Následovaly asi tři hodiny práce na místě a kolem půl dvanácté byl připraven k vyzkoušení.

O vyzdvižení zvonu do věže kostela v Dědicích podal zprávu (krátký zvukový záznam z 20. srpna) například Český rozhlas Věž dědického kostela má opět tři zvony, zní ve vzájemné harmonii.

Kostel Nejsvětější Trojice v Dědicích - zvon Panna Maria po požehnání
 
Záznam vyzdvižení a zavěšení zvonu do věže kostela odvysílala Česká televize 18. srpna 2023 v pořadu Události v regionech (Brno). Pod názvem Nový zvon pro kostel Nejsvětější trojice tato část začíná od 22:17 minuty záznamu: "Událost, na kterou se v osm ráno přišly podívat desítky místních, třeba Stanislav Foltánek, který se na vyzdvihování zvonu v Dědicích přišel ve svém životě podívat už podruhé."
 
Alena Höferová: "A je to prostě náš dědickej kostel. A je třeba vidět taky věci, které se nedějí každý den, no."
 
František Adamec: "Uslyšíme právě ten tón g1, který se přidá k těm stávajícím dvěma zvonům. Ten starší historický, ten je v ladění a1 a ten nejnovější z roku 1986 má ladění c2. Souzvukem těchto tří tónů bude začátek invokace Sláva na výsostech Bohu, který se po staletí v církvi používá."
 

Zvon se v kostele Nejsvětější Trojice v Dědicích rozezněl poprvé v neděli 20. srpna po ranní mši.

Zvon laděný do a1 se používal do roku 1986, kdy byl kvůli opotřebení nahrazen zvonem Jan Nepomucký Ten byl umístěn doprostřed, proto byl nyní přesunut na stranu (nad schody) a uprostřed je zavěšen zvon Panna Maria laděný do g1. Ten bude zvonit několikrát za rok, jen při významných dnech.
 
Zvon s vročením 1556, který se používal dál i po požáru kostela v 1. polovině 18. století, měl v roce 1986 omlácené srdce, bylo slyšitelné čím dál větší "rozkmitání", a byla obava, aby se při dalším používání nerozbil (nepraskl). Po opravě a úpravách zavěšení ve věži zazněl tento nejstarší zvon znovu na jaře 2023.

Umíráček se nepoužívá (není v současnosti ani zapojen). Na odbíjení celé hodiny se používá cymbál, který je zavěšen nad zvonem a1. Celé se to děje elektromechanicky. Dřív musel pan Adamec pravidelně lozit do věže a provádět seřízení, aby se zvonilo přibližně přesně. Nyní, když by snad došlo k přerušení dodávky elektřiny, po jejím obnovení dojde automaticky k seřízení času.