Nazdobení jedličky vedle kostela na sobotu 25. listopadu 2023 navečer

V sobotu 25. listopadu 2023 bude za hojné účasti obyvatel po 17. hodině slavnostně rozsvícen vánoční strom v Dědicích. Začátek je oznámen na půl pátou. Jedle rostoucí vedle dědického kostela tou dobou už bude nastrojena. Pozvánku zveřejnil dědický sportovní spolek 11. listopadu 2022. Občany pozvali Sportovní spolek Dědice, z.s. a Sdružení dobrovolných hasičů Dědice ve spolupráci s městem Vyškovem.

Plakátek vypadá pěkně. Hvězda na špici stromku je ovšem namalována zase pětihrotá.

Lidé se dávají slyšet, že k tomu chtějí nechat znít všechny zvony ve věži kostela (počátek invokace Gloria in excelsis Deo: Sláva na výsostech Bohu), a tak jejich trojzvuk g1-a1-c2 uslyší. Po zvonech a zahajovacím proslovu (předneseném předsedou Sportovního spolku v Dědicích Martinem Šebelou) přítomní uslyšeli nejprve vystoupení dětí z mateřské školky (které je uměly zpaměti). Po nich si před rozsvícením světýlek řetězu na jedličce přítomní poslechli tři skladby s flétnovým doprovodem, jež zazpíval dědický sbor (představený vychovatelkou dětiček v mateřské školce jako farníci).

Noty a texty skladeb uvedených níže jsou přepsány v notačním editoru a jsou poskytovány v několika formátech. Soubory PDF zobrazí jakákoli k tomu vybavená čtečka. Po klepnutí na odkaz na soubor umístěný na stránce Hudba v Dědicích → Soubory PDF → Advent jej rovnou zobrazí daný internetový prohlížeč. Soubory ve formátu .mscz umístěné na téže stránce pod Soubory MSCZ → Advent přehraje notační editor MuseScore, v němž byly vytvořeny (verze 4.1). Na stránce Hudba v Dědicích jsou pod Zvukové soubory → Advent dostupné k okamžitému poslechu přímo v prohlížeči přehrávatelné soubory obsahující SATB, a také samostatně jednotlivé party. Jak je s notami v notačním editoru možné dále zacházet, bylo popsáno například v Nazdobení jedličky vedle kostela na sobotu 27. listopadu 2021 navečer.

Cvičilo se (s flétnovým doprovodem Jany a Arnošta Bařinkových) 1) Co již dávní proroci (1. a 3. sloka; text: Písně, 1522; nápěv: Franus, 1505 (Šteyer, 1683), doprovod: K. Kudr, 1992), 2) Vesele zpívejme (textově vhodná 1. a 3. sloka) a 3) Rodičko Boží vznešená (všechny tři sloky).

Po řečech, zpívání, odpočítání a rožnutí světelného řetězu nastala v Dědicích lidová veselice. Nabízen byl čaj a svařák. Co je ale neméně důležité, stromeček letos vykazuje známky výjimečnosti. Špice s ozdobou je lehce nahnuta ve směru k Pustiměři.

Jedlička je znamenitě nazdobena

Územní rozsah Dědic

Obrázek s naznačením rozsahu Dědic vznikl obtažením čáry v mapě 2. vojenského mapování. II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list O_9_III je zveřejněn např. stránkou Laboratoře geoinformatiky. Získanou obecní hranici určuje něco přes 480 bodů zadaných klepnutím na dědickou hraniční čáru, jak ji uvedené mapování zachycuje. Místy byla tato hranice v pro tento účel použité mapě nezřetelná (lépe řečeno v použitém zdroji dat-rozhraní, nešla na rozdíl od "oldmaps" dále přiblížit), obtížně kvůli stavu dochování mapy určitelná. Výsledkem vyplnění vnitřku popsaným způsobem vytvořeného mnohoúhelníku (prostoru uvnitř této množiny bodů – lomené čáry) je obrázek na způsob vlajkové mapy (viz tzv. flagmap). Při porovnání s jejím průběhem v indikační skice Dědic z roku 1824 jsou místy vidět tu jemnější tu hrubší rozdíly ve vedení obrysu.

Dědice a okolní obce

Obec Vyškov se takto jmenuje od roku 1950. Viz Vyhláška č. 13/1951 Sb. Vyhláška ministra vnitra o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Částka 8/1951. Platnost od 3. března 1951. Účinnost od     3. března 1951. "V roce 1950 byly stanoveny tyto nové úřední názvy míst:" (...) "pro obec vzniklou sloučením Brňan, Dědic, Křečkovic, Nosálovic a Vyškova název Vyškov; názvy sloučených obcí a jejich osad zůstaly úředními názvy částí nové obce.". Tomu předcházela korespondence Okresního národního výboru ve Vyškově s Krajským národním výborem v Brně (Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov, sloučení a stanovení názvu) a souhlas ministerstva vnitra vyjádřený v korespondenci s Krajským národním výborem v Brně z října 1949 (Obce Vyškov, Brňany, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení a stanovení názvu).

Odvolání místního národního výboru v Dědicích, místního národního výboru v Brňanech, jakož i odvolání dědických občanů proti výměru ZNV v Brně z 9. března 1948 č. 2005-III/15-1948, jímž byly sloučeny obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice v jednu obec, bylo ministerstvem vnitra zamítnuto a rozhodnutí ZNV v Brně o předmětném sloučení obcí bylo potvrzeno. Toto rozhodnutí se stalo právoplatným a sloučení nabylo právní moci dnem 16. září 1949 (1) Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov, sloučení. Odvolání, 2) Potvrzení o doručení přípisu ONV ve Vyškově ze 14. září 1949, kterým byl uvědoměn o rozhodnutí ministerstva vnitra z 10. září 1949 ohledně odvolání dědických občanů, Místního národního výboru v Brňanech a Místního národního výboru v Dědicích proti výměru bývalého zemského národního výboru v Brně z 9. března 1948 o sloučení obcí Vyškova, Brňan, Dědic, Křečkovic a Nosálovic v jednu politickou obec, 3)  Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení. Odvolání, 4) Obce Vyškov, Brňany, Křečkovice, Dědice a Nosálovice - sloučení, 5) Obce Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice, okres Vyškov - sloučení, 6) Obec Vyškov, Brňany, Dědice, Křečkovice a Nosálovice - sloučení).

Při získávání souřadnicově určených bodů klepnutím na historickou mapu v k tomu určeném nástroji byl proto její průběh v některých místech porovnáván s mapou stabilního katastru (resp. s indikační skicou). Hůře viditelný je zvláště tam, kde v mapě prochází lesem v odstínech šedé, ale i jinde. Hranice Dědic se měnila ve 20. letech (?) 20. století ve prospěch Radslavic (?, kolik metrů čtverečních, z jakého důvodu?). Výrazným zásahem do katastrální hranice byl zřejmě příchod vojáků do Dědic - vznik kasáren na Kozí Horce, základny vojenské posádky.

Dědice a okolí v roce 2023

Protože listy mapy (dva) nebyly slícovány přesně, výsledek není přesný. Vyšlo se z toho, že hranice v listu, na němž je zachycena většina dědického katastru ("levý list") se vezme jako přesně umístěná, a vzhledem k patrnému posunutí pravého listu (patrné posunutí oproti "levému listu" - hraniční linie přesně nenavazuje) se při zadávání bodů jednoduše tyto lehce posunou. Není to profesionální udělátko, kde by se to dalo udělat přesně(ji). Ve skutečnosti je ale patrně "pravý list" v zobrazení mapy 2. vojenského mapování, jak je provedeno v datech daného mapového serveru, umístěn lépe. Při zadávání nebyla využita možnost přepínat mezi historickou a moderní mapou.

Přiblížení obrázku níže je však takové, že ta nepřesnost na něm není moc vidět, protože je maličký. Jedná se vlastně o náhled, snímek obrazovky s náhledem. Při větším přiblížení při zobrazení těchto souřadnicových dat v náhledovém okně mapy v daném software (náhledový rámeček programu je pevně daný, takže by nešlo pořídit snímek obrazovky s celými Dědicemi) byste si všimli posunutí hranice zobrazené v obrázku níže oproti skutečnosti o několik metrů (i o něco více metrů: deset, dvacet ?) směrem k Vyškovu. Je to patrné např. při zaměření pozornosti na Smetanovy sady poblíž viaduktu, které už jsou ve Vyškově, kde katastrální hranice probíhá/probíhala tam, kde vedl po obvodu vyškovského parku náhon k dnes již neexistujícímu Součkovu mlýnu ve Vyškově, za viaduktem; viz dodnes existující průchod pod tělesem železniční trati. Jiným místem, kde byste si všimli nesrovnalosti, by bylo několik zákrutů v údolí Velké Hané na severu Dědic, kde je posun v moderní mapce níže oproti reliéfu rovněž dobře patrný. Vycházíme-li z toho, že tak rychle by ke změně za 200 let nedošlo, problém je třeba vidět v přibližném zadání souřadnic, lépe řečeno, v tom, že se zadaly v hranici, jak ji ukazuje mapa, ale při promítnutí do přesné moderní mapy, se ukazuje, že historická mapa je posunuta o deset, dvacet metrů (více)?

Dědice a okolí v roce 2023

Přesný výsledek by se získal v případě, že by se k tomu využila jako podklad indikační skica Dědic/mapa stabilního katastru. Ta je v měřítku 1:2880. Výsledek by ovšem nezahrnoval změny provedené ve dvacátých, případně třicátých letech 20. století. To by zřejmě ukázal jiný podklad, takový, do nějž se změny přestaly dělat v roce 1940. Změna s Radslavicemi byla schválena na obce dohlížejícím úřadem - na zemské úrovni.

Dědice jsou v zachycení chápány ve svém plném rozsahu. Změny katastru provedené v 1. polovině 20. století by se daly pro srovnání také vyznačit, viz Radslavice, nebo ve 30. letech i severní část Dědic s lesem v rámci vzniku vojenského prostoru? Cílem je soubor souřadnic použitelný pro historickou mapu k využití např. mapovým serverem OpenStreetMap - jestli ovšem tato služba zahrnuje historické mapy (a nezajímají ji jen dnes se v terénu nacházející stavby apod).

Změny prováděné v katastrech po roce 1942 jsou další kapitola. Na všech směrech - např. v 1. polovině 40. let v severní části, kde byl rozšířen vojenský prostor (?), později zvětšení nebo zmenšení ve směru k Opatovicím, k Vyškovu, ..., jsou zajímavé v souvislosti s vývojem katastrálního území Dědic a okolních obcí ve 2. polovině 20. století, až k dnešnímu stavu katastrálního území Dědice u Vyškova a dalších přiléhajících. Od jejich výsledku se odpověď na otázku, kde leží Dědice, nečeká. Pohled zachycený v mapách 19. století a ve dvacátém století do roku 1942 je určující pro to, co jsou to Dědice, odkud až kam sahají - kde se rozkládají.

Požehnání zvonu Panna Maria před jeho vyzdvižením do věže kostela Nejsvětější Trojice v Dědicích a jeho vyzdvižení a zavěšení v kostelní věži

Zvon Panna Maria byl v kostele Nejsvětější Trojice v Dědicích požehnán za účasti biskupů odpoledne 15. srpna 2023 po páté hodině. Přitom mimo jiné zaznělo Ave Maria Jakoba Arcadelta a Kriste, prameni světla T. Arbeaua v podání dědického sboru (noty: MSCZ, PDF). Fotografie z události jsou k prohlédnutí zde.

Z kancionálu se zpívala čísla 812, 503 a 982. Na záběrech vidíme také číslo 817. Zpívala dále dědická schola a sólově zazpívala za flétnového doprovodu Arnošta Bařinky skladbu Panis Angelicus Césara Francka Jana Bařinková.

Kostel Nejsvětější Trojice v Dědicích - zvon Panna Maria po požehnání

Zvon vážící 900 kg, laděný do g1, byl v následujících dnech (ve čtvrtek byly provedeny poslední úpravy ve věži, kde byl dalšího dne zvon zavěšen, v pátek byl na osmou hodinu ranní objednán autojeřáb) s pomocí zvonařů po osmé ranní během půl hodiny vyzdvižen do věže kostela Nejsvětější Trojice v Dědicích (nové dubové uložení; předchozí železná traverza (způsobující, že se do zvonění dostávaly další kmitočty) byla dána pryč a nahrazena dřevěnou). Následovaly asi tři hodiny práce na místě a kolem půl dvanácté byl připraven k vyzkoušení.

O vyzdvižení zvonu do věže kostela v Dědicích podal zprávu (krátký zvukový záznam z 20. srpna) například Český rozhlas Věž dědického kostela má opět tři zvony, zní ve vzájemné harmonii.

Kostel Nejsvětější Trojice v Dědicích - zvon Panna Maria po požehnání

 

Záznam vyzdvižení a zavěšení zvonu do věže kostela odvysílala Česká televize 18. srpna 2023 v pořadu Události v regionech (Brno). Pod názvem Nový zvon pro kostel Nejsvětější trojice tato část začíná od 22:17 minuty záznamu: "Událost, na kterou se v osm ráno přišly podívat desítky místních, třeba Stanislav Foltánek, který se na vyzdvihování zvonu v Dědicích přišel ve svém životě podívat už podruhé."

 

Alena Höferová: "A je to prostě náš dědickej kostel. A je třeba vidět taky věci, které se nedějí každý den, no."

 

František Adamec: "Uslyšíme právě ten tón g1, který se přidá k těm stávajícím dvěma zvonům. Ten starší historický, ten je v ladění a1 a ten nejnovější z roku 1986 má ladění c2. Souzvukem těchto tří tónů bude začátek invokace Sláva na výsostech Bohu, který se po staletí v církvi používá."

 

Zvon se v kostele Nejsvětější Trojice v Dědicích rozezněl poprvé v neděli 20. srpna po ranní mši.

Zvon laděný do a1 se používal do roku 1986, kdy byl kvůli opotřebení nahrazen zvonem Jan Nepomucký Ten byl umístěn doprostřed, proto byl nyní přesunut na stranu (nad schody) a uprostřed je zavěšen zvon Panna Maria laděný do g1. Ten bude zvonit několikrát za rok, jen při významných dnech.

 

Zvon s vročením 1556, který se používal dál i po požáru kostela v 1. polovině 18. století, měl v roce 1986 omlácené srdce, bylo slyšitelné čím dál větší "rozkmitání", a byla obava, aby se při dalším používání nerozbil (nepraskl). Po opravě a úpravách zavěšení ve věži zazněl tento nejstarší zvon znovu na jaře 2023.

Umíráček se nepoužívá (není v současnosti ani zapojen). Na odbíjení celé hodiny se používá cymbál, který je zavěšen nad zvonem a1. Celé se to děje elektromechanicky. Dřív musel pan Adamec pravidelně lozit do věže a provádět seřízení, aby se zvonilo přibližně přesně. Nyní, když by snad došlo k přerušení dodávky elektřiny, po jejím obnovení dojde automaticky k seřízení času.

Socha Panny Marie s Ježíškem a socha svatého Jana Nepomuckého

Barevnost povrchu sochy Panny Marie s Ježíškem byla srovnána někdy v polovině dubna 2023, kdy u ní kvůli tomu bylo podruhé postaveno lešení. Bylo provedeno ošetření povrchu sochy včetně impregnace.

V neděli 14. května byla zhruba o půl deváté požehnána restaurovaná socha sv. Jana Nepomuckého. Socha stojí na ulici Kopřivově.

V neděli 21. května byla po třetí odpoledne (15:00–15:30) požehnána socha Panny Marie s Ježíškem. Zazpívala se při tom mimo jiné Modlitba Bedřicha Smetany v úpravě Josefa C. Sychry a Ave Maria Jakoba Arcadelta.

Svatý Františku oroduj za nás

Svatý Ondřeji oroduj za nás

Svatý Matouši oroduj za nás

Svatá Kateřino oroduj za nás

O pouti Nejsvětější Trojice v Dědicích v neděli 4. června 2023 zazněla skladba Alta Trinita beata.

Postavení máje na náměstí v Dědicích 30. dubna 2023

Osadní výbor v Dědicích občany srdečně zve na stavění máje, k němž dojde v Dědicích 30. dubna 2023 před šestou hodinou navečer.

Pozvánka

 

Velikonoce v Dědicích 6. až 9. dubna 2023

Květná neděle

Hebrejské děti

Zelený čtvrtek

Johann Sebastian Bach: Ó nezměrná, bezbřehá lásko Krista

Johann Sebastian Bach: Tvá vůle ať se naplní

Velký pátek

Adam Michna z Otradovic: Plačte andělové

Ukřižovaný Kriste

Bílá sobota

Bohuslav Korejs: Velikonoční; Sedlčanský kancionál (16. století)

Michael Praetorius: Dnes je den Páně vítězství

Alt

V sobotu 8. dubna zvonil poprvé "oficiálně" společně se zvonem z roku 1986 (tón c2) zvon z roku 1556 (tón a1). Jejich tóny tvořily malou tercii. Zvon bude zvonit jednou za týden v neděli ráno, čtvrt hodiny před mší.

Na konci mše bylo ohlášeno, že požehnání zvonu Panna Maria (tón g1) proběhne 15. srpna 2023 v den svátku Nanebevzetí Panny Marie, za účasti olomouckého a pražského biskupa. Následně bude zvon (ve čtvrtek nebo v pátek) vsazen do věže.

Soubory MSCZ: v notačním editoru můžete pohodlně měnit tempo, přehrávat vybraný part nebo party sólo, vybraný part nebo party ztlumit. Pokud je tenorový part zapsán v houslovém klíči, je tomuto partu v notačním editoru přiřazen zvuk hoboje. Pokud je tenorový part v originálních notách zapsán v basovém klíči, je tomuto partu kvůli skutečnému rozsahu nástroje přiřazen anglický roh. To aby se ty noty s jistotou přehrály. Sopránu je přiřazena příčná flétna, altu klarinet, basu fagot. Vypadá to, že když už se použila vyspělejší zvuková banka (lepší zvuk – v ní obsažené vzorky odpovídají skutečným nástrojům), je potřeba si dát pozor na to, aby použitý nástroj zapsané tóny skutečně zvládl zahrát. Pokud totiž skutečný hudební nástroj nějaký v notách zapsaný tón nezahraje, tento se v notačním editoru při přiřazení daného nástroje partu, pokud je v notách zapsán, nepřehraje. Základní zvuková banka by to svým způsobem "zvládla". Jsou to noty pro sbor a ve výchozím nastavení jsou z toho důvodu přiřazeny "sborové" zvuky. Ty byly tedy nově nahrazeny zvukem hudebních nástrojů. Mají sloužit jako hudební doprovod při cvičení a v současnosti prostě vychází jako zajímavější možnost než sborové "oooch, aaach, ...", na které nemusí být každý zvyklý/zvědavý. Samozřejmě si je můžete kdykoli sami znovu přiřadit.

Soubory PDF: noty jsou uloženy ve formátu PDF. Všechny party (SATB). Pokud byste si chtěli uložit jen svůj part, nebo vybrané party, otevřete noty v notačním editoru, skryjte nástroje (party), které nepotřebujete, a uložte je.

Bas

Soubory OGG (ZVUKOVÝ ZÁZNAM): noty zapsané v notačním editoru jsou uloženy do souboru jako zvukový záznam ve formátu OGG. Byly vytvořeny a na stránky jsou nahrány tyto soubory: 1) soubor obsahující všechny party: sopránový, altový, tenorový a basový part, 2) jednotlivé party: sopránový, altový, tenorový a basový part.

Dvojí způsob využití "nahrávek" (soubory jsou vytvořeny pomocí Muse Sounds sampleru, a tak mají "lepší" zvuk, než jaký poskytuje základní vestavěná banka MuseScore 4): 1) vestavěný přehrávač prohlížeče. Na soubor klepnete levým tlačítkem myši a spustí se přehrávání záznamu. Zpívejte z vytištěných not svůj part. Pokud byste takto chtěli cvičit společně s audiozáznamem a přitom zpívat o něco rychleji nebo pomaleji, nebo vybranému partu přiřadit jiný nástroj, uložte si noty otevřené v notačním editoru. Jednodušší (rychlejší) je ale otevřít si v editoru soubor .mscz a upravit hodnotu tempa. 2) jakýkoli přehrávač zvukových souborů v počítači. Stránky mají určitý datový limit (množství přenesených dat). Při vyšším počtu přehrání by se teoreticky mohlo stát, že bude této meze dosaženo, a potom by se stalo co? Stránka by zahlásila: přikupte si více dat. Tak nějak. Zatím toto nehrozí. Stažením skladeb ke cvičení na disk počítače ale pomůžete se tomuto vývoji vyhnout. Podle jeho návyků pro uživatele může být smysluplnější postahovat si vybrané skladby do jedné složky ve svém osobním počítači, a potom je přehrávat při zobrazení například v seznamu skladeb ve svém oblíbeném přehrávači.

Když se tak zamyslíme nad příležitostmi, které to dává, nabízí se možnost soubory přehrávat v přenosném přehrávači například v době, kdy někam cestujete a máte na to chuť a čas. Třeba jako rychlé opakování.

V MuseScore 3 je možnost nastavit každé notě hodnotu Velocity, čímž se dá ovlivnit dynamika, neboli "síla úderu" čili hlasitost. V přehrávaných notách nebo záznamech (notový zápis uložen jako audio) si můžete povšimnout míst, kde je v přehrávání znatelně slyšet rozdíl v hlasitosti, když editor reaguje na změnu v notách danou použitím značky pro dynamiku: p - mf - f apod. Zdá se to být někdy až moc velký rozdíl zvukových hladit, ale tak si to program vým nastavením vykládá. To by byla nejspíše drbačka, nastavovat to notu po notě. V MuseScore 4 tato možnost ale v případě použití Muse Sounds v současnosti není provedena (zatím). Je to jeden z úkolů, na němž se pracuje. Předpokládejme, že až to bude jednou zprovozněno, bude ovládání té funkce pro všechny, kdo by jí chtěli využít, brnkačka.

Pokud to uznáte za vhodné a prospěšné pro vaše cvičení, noty s výškami tónů vepsanými do hlaviček not, nebo noty s výškami tónů nadepsanými nad notovou osnovou, si v programu MuseScore verze 3 nebo 4 můžete udělat sami. Je to poměrně jednoduché, když víte jak. Takže takto:

1) vyberte buď všechny noty, nebo jen takt partu, v němž chcete mít výšky tónů vepsány v notových hlavičkách, klepněte na výběr levým tlačítkem myši, v zobrazené nabídce zvolte položku Vlastnosti osnovy/partu, v dialogovém okně klepněte na Pokročilé vlastnosti stylu, v dialogu v rozbalovacím seznamu napravo od Typ hlaviček zvolte německé názvy výšek tónů, a potvrďte OK.

Názvy výšek tónů v hlavičkách not sopránového partu

2) V hlavní nabídce programu Přídavné moduly vyberte Spravovat přídavné moduly, uvidíte okno s "dlaždicemi" představujícími dostupné přídavné moduly, klepněte na přídavný modul s názvem v angličtině Note Names, a povolte jej, pokud předtím povolen nebyl, přejděte do okna s notovým zápisem klepnutím na kartu Notové zápisy, v hlavní nabídce bude přídavný modul Note Names zapnut u položky Nástroje pro komponování/aranžování, klepněte na tuto položku, okamžitě budou názvy výšek tónů zobrazeny nad vybraným taktem, pokud byl vybrán jeden, nebo nad jejich skupinou, pokud jich bylo vybráno více, nebo ve všech osnovách nad všemi notami. Je ale potřeba provést ještě jeden krok: přepsat všechna B na H. Modul je připraven pro anglický systém, v němž naše nota h je označena písmenem b. S u nás používaným německým systémem, s "německými názvy" jaksi nepočítá. Na notu b stačí dvakrát poklepat a zadat h.

Názvy výšek tónů nadepsány nad notami basového partu

Po úpravě, přepsání písmen B na H

Změna ve vedení města Vyškova

Kromě toho, že jsme 8. března popřáli všem ženám, slečnám, paním k MDŽ, zaznamenali jsme, že přišlo jedno nečekané a nechtěné překvapení: ve Vyškově si zastupitelé některých stran vybrali nového starostu.

Záznam z jednání městského zastupitelstva města Vyškova v Besedním domě ve Vyškově 8. března 2023.

Přestavba zavěšení zvonů v dědickém kostele

V pondělí 27. února 2023 začala přestavba uchycení zvonů ve věží kostela v Dědicích (první etapa od roku 2022 probíhajícího podniku spojeného s dědickými zvony). Železné uchycení zvonů bylo během jednoho týdne zaměněno za vhodnější dřevěné – dubové. Zaměstnanci firmy byli ubytováni v Rychtářově.

Věž kostela Nejsvětější Trojice v Dědicích - zavěšený zvon Boží (dle invokace Ó jak
veliké umění múdrosti Boží). Zvon váží 500 kg. Laděn je do a1. Datován je rokem 1556.

V neděli 5. března už byla tato přestavba ve věži s nákladem 200 000 Kč označena za hotovou. Zvon z roku 1556 byl zavěšen. Zbývalo ještě provést jeho elektrifikaci. V úterý 21. března měli přijít elektrikáři a zapojit jej.

Kostel Nejsvětější Trojice v Dědicích - zvon Panna Maria.
Zvon váží 900 kg. Laděn je do g1. Je z roku 2019.

O Velikonocích v Dědicích tento zvon z 16. století zazněl. Ze zbývající částky za nový zvon Panna Maria byly zkraje jara zaplaceny dvě splátky (celkem 330 000 Kč). Zůstávalo odeslat třetí. Sbírka, jejíž výsledky jsou nad očekáváním a ukazuje na velký zájem dědických o tuto událost, pokračovala.

O Velikonocích bylo oznámeno požehnání zvonu, ke kterému má dojít za účasti biskupů 15. srpna 2023. Následovat bude jeho vyzdvižení do věže kostela, kde najde své místo v novém dubovém uložení (předchozí železná traverza byla dána pryč a nahrazena dřevěnou).

Věž kostela Nejsvětější Trojice v Dědicích - zavěšený zvon Jan Nepomucký.
Zvon váží 320 kg. Laděn je do c2. Je z roku 1986.

Rozezněním všech tří zvonů vznikne trojzvuk g1-a1-c2, který je počátkem invokace Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu). Máme nyní konečně akord (3 tóny) a velmi slušnou celkovou i jednotlivou hmotnost zvonů.

Dědický osadní výbor jmenovaný pro období 2022 až 2026

Po polovině února 2023 byly zprovozněny nové Facebook stránky Osadního výboru Dědice pod názvem Osadního výboru Dědice 2022–2026.

Je na nich z pohledu nového dědického osadního výboru vysvětlen důvod vzniku nových stránek tohoto druhu: "Snahou nového osadního výboru bylo komunikovat s obyvateli na stránkách Osadní výbor Dědice (...) nebyla podpora některých členů bývalého osadního výboru o pokračování na původních stránkách".

Jistá návaznost na předchozí Facebook stránky je přece jen patrná. Logo stránky, které má dle záměru tvůrců obsahovat dědický znak, obsahuje grafiku osmihroté zářící hvězdy "po dřívějším způsobu", tedy jak je okopírován z práce z roku 1985 známé pod jménem Jiřího Čarka, Městské znaky v českých zemích, čili s fazetováním, a také s nadbytečným letopočtem - v modrém poli je navíc přítomen i již několik desetiletí vědou za správný nepřijímaný rok tzv. první písemné zmínky o sídle.

Pro připomenutí: Znakem Dědic je zlatá osmihrotá zářící hvězda v modrém poli štítu.

Dne 20. února byl přidán příspěvek seznamující občany s úlohou výboru:

"Stručný popis toho co jsme, proč jsme, kdo nás jmenuje, na co máme oprávnění...

Osadní výbory jsou zřizovány zastupitelstvem dle § 120 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Členy osadního výboru mohou být občané města, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části města, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem města.

Osadní výbor je oprávněn:

předkládat zastupitelstvu města, radě města a výborům návrhy týkající se rozvoje části města a rozpočtu města,

vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu města a radě města k rozhodnutí, pokud se týkají části města,

vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany města, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v jejich části města, orgánům města."

Profilový obrázek se záběrem menší části Dědic, je to opravdu malý kousek, zachycuje část ulice Dědická při dolním okraji ukázaného území zhruba od severního okraje hřbitova, od ulic U Mlýna po pravé straně Dědické a v Hliníku po levé straně, po (nahoře ořezu) opuštěnou školu "zdravku". Ulice Potoční, Palackého, Kopřivova, Doktora Růžičky, Drahanská, Morávkova, a dál Slovanská a Jílová v Hamiltonech na severu Dědic už vidět nejsou.

Oproti zdrojovému obrázku v galerii obrázků, kde vidíme i zbytek, i když ne celý, severu katastrálního území Dědice u Vyškova, kde stojí Hamiltony (ulice Slovanská a ulice Jílová) a Kozí horka (sídliště Víta Nejedlého: ulice Víta Nejedlého a ulice Plk. Lea Anderleho), je v profilu osadního výboru snímek pořízený z letadla zobrazen jako v horní části (softwarem automaticky?) oříznutý; údolí Velké Hané, aby bylo na záběru lépe vidět, by se muselo vzít z jiného směru.

Když se to vezme z hlediska zastavěného území, jižní část Dědic: jižní část ulice Dědická, ulice Mánesovu, Juranovu, U Splavu, Pazdernu, a na samotné Pazderně ulice Pionýrskou, Zápotockého, a dál Sportovní areál u Smetanových sadů, které už jsou ve Vyškově, a tedy ani (aji :-) Zimní stadion v té části Dědic, potom sídliště Hraničky s jeho ulicemi Puškinovou a Maxima Gorkého, a sídliště Osvobození (Letní pole), ulici Hraničky, Alšovu, Petra Bezruče, polikliniku, vyškovskou nemocnici, kde Dědice sousedí s Nosálovicemi, tento letecký záběr nezachycuje. Aby zachytil celé Dědice musel by ten aeroplán vystoupat do větší výšky. Takto nejsou z větší části vidět pole na západě a na východě Dědic, ani větrolam, vlečka, a pole za nimi.

Adventní koncert v dědickém kostele

V neděli 18. prosince 2022 začal v 16. hodin v dědickém kostele adventní koncert, na němž vystoupí Trio Campanula, jež tvoří Jana Bařinková (zpěv: soprán), Daniela Hřebíčková (varhany) a Markéta Kavková (příčná flétna). S nimi dále vystoupí Arnošt Bařinka (příčná flétna, zobcová flétna, j. h.). 

Zazněly následující skladby Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Matěje Václava Šteyera, Adama Michny z Otradovic, Christopha Willibalda Glucka, Jana Dismase Zelenky, Louise Viernea, Césara Francka, Antonína Dvořáka a Karla Stamice (Carla Philippa Stamitze).

1. J. S. Bach: Gott, durch deine Güte BWV 600
„Gott, durch deine Güte“ (Bože, skrze Tvou dobrotu) nebo též „Gottes Sohn ist kommen“ (Syn Boží přišel) vychází z protestantských adventních hymnů.

2. J. S. Bach: Quia respexit
Jde o 3. část z Bachovy známé kantáty Magnificat. Text vychází z Bible, Panna Maria v něm velebí Pána za to, že ji učinil matkou Boží.

3. Matěj Václav Šteyer: Zdrávas hvězdo skvoucí
(3 zobcové flétny, trojhlasý zpěv a capella)
zobcová flétna – Arnošt Bařinka,j. h.

Adam Michna z Otradovic: Nebeští kavalérové
Jedna z nejznámějších písní z cyklu „Loutna česká“ z roku 1653
(3 zobcové flétny, trojhlasý zpěv a capella)
zobcová flétna – Arnošt Bařinka,j. h.

4. Ch. W. Gluck: Dance of the Blessed Spirit
Gluck vychází v této skladbě zcela z logiky atmosféry mytického příběhu o bolesti ze ztráty milovaného člověka, lásce, která je schopna dělat zázraky, i o slabosti, která tyto zázraky hatí.

5. J. D. Zelenka: Ave Deus recondite
Árie anděla z opery Sub olea pacis et palma virtutis o životě svatého Václava.
Volný překlad: Mocný Bůh je ztajen v závoji, když Chléb Svatý se láme. V tom zázrak víry máme.Je vládce krví spřízněný, což strážcům nebes schází, jeť Bůh jen v Tebe vtělený a v tělo lidské vchází.

6. J. S. Bach: Vater unser im Himmelreich BWV 636
„Vater unser im Himmelsreich“(Otče náš, jenž jsi na nebesích) – textem tohoto chorálu je známá modlitba, zde ovšem v luteránské verzi, která je mnohem delší.

7. W. A. Mozart: Agnus Dei
Část díla Missa Solemnis C dur (Slavnostní mše). Text vychází z mešního ordinária („Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi“).

8. Louis Vierne: Adagio
Louise Vierne byl nevidomý francouzský varhaník a skladatel druhé poloviny 19. století a je autorem šesti varhanních symfonií. Adagio je jednou částí ze 3. symfonie vyjadřující klid, naději, alei dramatickou náladu.

9. C. Frank: Panis Angelicus
Původní text napsal sv. Tomáš Akvinský jako součást Ranního
Hymnu k Tělu Kristovu. Tento text byl mnohokráte zhudebněn a nejslavnějším se stalo právě Franckovo zhudebnění. Panis Angelicus znamená v českém překladu „Chléb andělský“.
příčná flétna – Arnošt Bařinka, j.h.

10. A. Dvořák: Biblická píseň č. 9
Dvořákovy Biblické písně jsou hluboce niterným dílem. Pro žalmy, které se rozhodl zhudebnit, použil starobylý český překlad vlastního výtisku Bible kralické.
č. 9 – Pozdvihuji očí svých k horám (Žalm 121) 

11. Carl Philipp Stamitz: 1. věta z Flétnového koncertu op. 29
Stamitzův flétnový koncert op. 29 byl poprvé uveřejněn roku 1780. Tato doba byla bezpochyby zlatým věkem příčné flétny.

12. J. S. Bach: Schaffe können sicher weiden
Sopránová árie z tzv. "Lovecké kantáty" .V árii se zpívá o dobrém Pastýři, díky němuž se ovce mohou klidně pásti a též o dobrém Správci, díky němuž země vzkvétá a lidé žijí v míru a pokoji

13. J. S. Bach: In dir ist Freude BWV 615
„In dir ist Freude“ (V tobě je radost) – skladba je inspirována starším italským ballettem. Luteráni tento madrigal přizpůsobili pro duchovní, liturgické potřeby. Jde o jeden z chorálů používaných v období okolo Vánoc.