Rozsvěcení vánočního stromu v Dědicích nakonec proběhlo 27. listopadu 2021 bez účasti diváků a pěvců. Spíše než podle našich představ o tom, jak by bylo krásné moci se účastnit rozsvícení světelných ozdob na stromečku, úkon proběhl podle předchozího předpokladu, tak jako loni. Protože nevidíme snímky z rozsvěcení, stalo se to zřejmě s tím rozdílem oproti loňsku, že vyškovští zastupitelé tentokrát nedorazili. Bez diváků a účastníků to, jak cítíme, stejně není úplně ono. Přesto, vřelé díky za nastrojený stromeček.
V roce 2021 probíhá 25. ročník projektu Daruj hračku. Píší o tom i na stránce Pozitivní zprávy.
O Vánocích si také poslechněte Schreierovu mši vánoční, například v provedení uměleckého souboru Musica figuralis z 10. ledna 2016 v kostele v Dubu nad Moravou. Dne 24. prosince 2020 byl pořízen záznam Moravské mše vánoční v podání Janáčkovy opery Národního divadla Brno (NdB).
Kostelní sbor vzhledem k obecným okolnostem doprovázejícím vyhlášení nouzového stavu v tu dobu ustal v dalším zkoušení a sešel se týden před Vánoci. Zpívaly se skladby, o nichž se psalo v příspěvku Zpívání v Dědicích o vánočních svátcích. A vedle toho všichni koledy z kancionálu: Narodil se Kristus pán, Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody, ...
Aby byly možnosti Dědických zazpívat si i doma u stromečku, v kuchyni, bez ohledu na výše popsané poměry o něco širší, byla na stránce Hudba v Dědicích přidána nová část pojmenovaná Vánoční hudba barokních kancionálů. V ní se postupně objevují některé ze sbírky Vánoční hudba barokních kancionálů vybrané skladby. Vznik přepisu vyjde ze zaujetí daným dílkem a potřeby si je poslechnout. Přednostně se uvedou skladby s českým textem. První přepsanou ovšem je latinská skladba Adeste fideles Johna Readinga. Vše co nenajdete tam, najdete ve zdroji přepisu, jímž je Vánoční hudba barokních kancionálů. Výběr nejlíbeznějších, převážně čtyřhlasých, vokálních skladeb; Collegium pro arte antiqua, 2008.
Místy si lze v přepisu povšimnout odlišnosti notosazby od originálu. Tím se míní způsob zápisu osminových not, kdy je notační editor pravidelně spojuje dle svého nastavení automaticky trámcem tam, kde ve zdrojových notách vidíme osminovou notu s praporkem. Značky pro nádech (v originále vyznačeny jako lomítka v textu) jsou umístěny v notách. Pokud by se někomu líbila estetika originálu, nechť sáhne po software, které vždy umožní notičky vysázet, jak chceme, pokud to dokáže. Jen to bude chtít mít hlubší vhled, čili vyšší znalostní úroveň ohledně toho "jak a co" se dělá. Dá se k tomu například notační editor Denemo.
Na stránky nejsou nahrávány samostatné soubory PDF s jednotlivými party. Soubor ve formátu .mscz v současnosti neobsahuje zpěvní text zapsaný pod každým partem. To se v případě Adeste fideles dotýká altu a tenoru. Chcete je? Dopište si je. (Je možné, že nebudete muset, když se časem doplní, ale proč na to spoléhat, že?) Je také na každém, zda v notačním editoru v souboru s příponou .mscz ostatní party (jejich noty) kromě "toho svého" nechá skrýt, nebo nechá dva, nebo i tři party, vše kvůli tomu, aby se noty a text vešly na jednu stranu papíru, případně dvě (při oboustranném tisku) a výsledek si přehledně uloží pod jiným názvem. Zřejmým smyslem takové dodatečně vyvolané úspory místa v notovém zápisu je mít v ruce tak ten jeden vytištěný papír, aby zpěvák nebyl nadbytečně zaměstnán obracením listů, pokud už to nemusí být.
Druhou skladbou, která je zpracována, je Ach můj milý Ježíšku Václava Karla Holana Rovenského. Bude možná, co se týče práce se zpěvním textem pod notami, lépe řečeno práce vynaložené kvůli pohodlí zpěváků, provedena ve třech, nejvíce čtyřech verzích, možná ne. Tři verze by bohatě stačily: zpěvní text je vždy pod jedním partem, a noty se zobrazují i u zbylých. Vidíte, co ostatní zpívají, a všimnete si jemného rozdílu v nástupech, když by tam byl. Nepřekvapí vás tolik. Otázkou je, jestli je to potřeba? Pro dobrý pocit ze zobrazení okolních partů? Vyjde to ovšem na dvě strany.
Přínosné každopádně je, že ony tři poslední sloky, které jsou v originále připojeny až za notami, jsou nově umístěny pod partem. Někdy přitom bylo potřeba se zamyslet i nad rozvržením slabik (písmen). Pokud to pocítíte jinak, můžete si to předělat.
Soubor se samostatným partem si za účelem jeho vytištění na jednu stranu snadno uděláte už sami: skrytím ostatních partů v příslušném souboru .mscz, nebo v tom, v němž bude zpěvní text pod každým partem; a případně pro každé další vytištění uložením výsledku v PDF. Samozřejmě, vytisknout jej můžete rovnou z notačního editoru. Dělejte tak, nebo onak.
Obecně však bude platit, že je poskytována zvláště verze se zpěvním textem zapsaným pod sopránem a tenorem; prostě ne pod každým partem. S tím se dá kvůli úspoře místa (potištěného papíru) dál pracovat třeba tak, že se ponechají zobrazeny jen sopránový a altový part, nebo tenorový a basový.
Je tu totiž ještě jedna stránka věci. Když má skladba třináct slok, jako je to v Nebeský slavíček k chvále Boží prospěvující, divné Boží narození Adama Michny z Otradovic, text pod notami zabere místo, a je vůbec překvapivé, že se tam vešly texty tří partů, viz soubor se sopránovým, tenorový a basovým zpěvním textem. Neboť v jiné kombinaci program názorně předvedl, při pokusu o přidání textu tenoru v přítomnosti sopránu a altu, že první stránku v takovém případě nechá úplně prázdnou (patrně kvůli tomu, že nějaké místo zabírá hlavička: název, skladatel), a noty s textem hodí na druhou stranu. To není zrovna žádoucí. Co by se dalo udělat, věnovat chvilku nastavení - jednoduše noty trošku zmenšit. Ani by to nebylo moc vidět. S tím si ale nechť hraje každý, jak uzná za vhodné.
Všechno zkoušení je k něčemu dobré. Tady se ukázalo, že si lze hodně ušetřit práci. Již napsaný text je možné kopírovat a vkládat. Text je navázán na noty, na melodii. Je proto potřeba si noty (party) nejprve prohlédnout, aby práce probíhala hladce a odsípala s co nejmenším podílem dodatečných úprav. Poslední slabiku ve sloce v posledním taktu bude patrně nutné dopsat vždy. Jakmile se ujistíte, že kopírovaný úsek (označení/výběr bloku textu, ve Slavíčkovi (Nota Bene: toto je jen příklad) od první po poslední sloku v daném rozsahu taktů) rytmicky - notami, odpovídá stejnému místu v partu, kde chcete stejně znějící text přidat, aniž byste jej znovu opisovali, označíte první znak zpěvního textu, který chcete kopírovat, a poslední znak, za držení klávesy Shift. Stisknete Ctrl+C (kopírování do schránky). Klepnete na první notu, kde se má provést vložení vybraného, zkopírovaného textu. Vložíte stisknutím klávesové zkratky Ctrl+V. Není vhodné vybrat textu co nejvíc, protože když to uděláte po částech, přesně řídíte, jak text "zavěsíte" na noty. Například v sopránu vidíte čtvrťovou notu a za ní další čtvrťovou, ale v altu jsou dvě osminové a čtvrťová, a text i pro alt vychází tak, že další slabika má být na té druhé čtvrťové, ne na osminové. Čili toto je správné místo, které si rozumně zvolíte jako začátek dalšího bloku pro výběr textu en bloc (až k dalšímu místu, kde postřehnete podobný "problém"). Rychle a přesně umístíte například v sopránu vybraný a zkopírovaný text ve stejné poloze v altu.
Jako vždy si můžete skrýt kterýkoli part a nechat třeba jen ten jeden, který potřebujete. Můžete si smazat text v partech, kde jej nepotřebujete a zároveň nechat notové osnovy (takže ani neskryjete part, nebo vybrané party, ani jej jednoduše celý neodstraníte, vyzkoušíte si, jestli by vám nevyhovovalo mít na dohled jeho noty, bez zpěvního textu). Vzhledem k tomu, že na straně by pod notami mohlo zůstat více volného místa a přece jen je dobré se občas podívat na ostatní party, místo se lépe využije, když se ostatní party ponechají.
Dalšími skladbami jsou Děťátko rozkošné nám se narodilo a Jiná o Narození Pána Ježíše Bedřicha Bridela, Item jiná o narození Pána Krista Adama Michny z Otradovic, Všichni věrní křesťané Jana Trajána Turnovského a Est ist ein Ros entsprungen.
U posledně jmenované vidíte, že noty vychází v souboru s příponou .mscz zobrazeném v notačním editoru MuseScore na tři strany – čili ani při oboustranném tisku nemůžete počítat s jedním listem papíru do ruky. V ukázkovém PDF uloženém ze souboru .mscz jsou však noty na dvou stranách. Jak se toho dosáhlo? Jednoduše. V Nastavení strany (Formát → Nastavení strany... Měřítko Mezera osnovy (sp)) se směrem dolů upravila hodnota pro jednotku mezery (sp = spatium), podle které se poměry v notách řídí (změna z 1,740 mm na 1,540 mm, po které se noty o něco "zmenšily" a vyšly v ploše formátu A4 lépe).
