Zpívání u stromečku nebo v kostele na konci roku

Sportovní spolek Dědice pozval svým oznámením vydaným 23. prosince na zpívání vánočních písní a koled u nazdobeného vánočního stromu v Dědicích v neděli 29. prosince 2019, které mělo začít o půl čtvrté hodině odpolední.

Navázalo na loňské zpívání farního/kostelního/pěveckého sboru uskutečněné v závěru roku v kostele (přinejmenším za poslední léta, co si tak můžeme pamatovat, poprvé). Vypadá to, že si na vystupování pod širým nebem, poté co si je vyzkoušeli při rozsvěcení vánočního stromu, návíc kvalitně nazvučené dobrovolníkem, odborníkem - zvukovým technikem, zpěváci zvykli. Tento plán počítal s tím, že bude hezky, že nebude pršet - a bylo hezky, nepršelo.

Na černobílém plakátu sportovců je pod datem a časem uvedeno "Zpíváme za každého počasí - svařák a grog na zahřátí bude!" Čili podobná podpora jako při rozsvěcení vánočního stromu na konci listopadu. Na punč, svařák a čaj pozval při zahájení akce pan farář, a tyto a k tomu ještě cukroví byly po skončení vystoupení, tedy po čtvrté hodině, podávány ve dvoře fary.

Na Štědrý den večer při mši a následujícího dne ráno zazněly ústy sboru nejprve 24. prosince skladby Františka Fialy: Aj, dnes v Betlémě, Gloria in excelsis Deo a Bohuslava Korejse: Vánoční zpěv II., a (sólo) v podání Jany Bařinkové doprovázené příčnou flétnou skladba Libý Ježíšku Jana Jakuba Ryby, a všichni si jako tradičně mohli zazpívat koledy Narodil se Kristus pán a Tichá noc, a 25. prosince skladby Johanna Sebastiana Bacha: Puer natus a Adama Michny z Otradovic: Vánoční muzika (2. Vánoční magnet a střelec, 3. Vánoční roztomilost), a koledy Nesem vám noviny a Narodil se Kristus pán.

Očekávalo se, že by tyto vánoční písně mohly být zopakovány. A také byly, až na Gloria in excelsis Deo, Vánoční zpěv II. a Libý Ježíšku. Zaznělo více koled než o Štědrém dnu a myšlenka byla taková, že by se přidali lidé, kteří přišli, což se částečně dařilo. Byl rozdáván papír, kde byly z publikace Zpívání u jesliček. 50 vánočních písní, Karmelitánské nakladatelství, Praha, 2018 na podporu paměti zpívajících (některé z koled jsou všeobecně známé, a tak si je lidé zpívají víceméně zpaměti) otištěny texty těchto sedmi vybraných koled: Půjdem spolu do Betléma, Štědrej večer nastal, Narodil se Kristus Pán, Nesem Vám noviny, Tichá noc, Slyšte, slyšte pastuškové a Padla rosa studená. Na klávesy podle potřeby hrál František Adamec.

Bylo by moc fajn, kdyby každý účastník znal slova a nápěvy těchto koled. Tomu by prospělo, když by byl dopředu znám jejich seznam. I když je možné, že se často zpívají u stromečků právě jen tyto, tak už jen zpěvník, z něhož se čerpalo, jich obsahuje na padesát. Název jiné publikace obsahující noty a texty koled Naše nejkrásnější koledy. 320 vánočních písní z Čech, Moravy a Slezska, Stanislav Juhaňák - Triton, Praha/Kroměříž, 2011 napovídá, že koled je daleko více. Tato sbírka některé z nich přináší dokonce i ve více verzích. Lidé si se zájmem poslechnou, čeho se jim dostane.

Půlhodina strávená u stromečku byla letos tak akorát, vezmeme-li v potaz, že pak následovala půlhodina strávená pitím svařáku, punče a čaje - a pak už se rychle setmělo.

A co kdyby se příště začalo už ve tři? Pokud po publiku chceme, aby se s chutí a sebejistě zapojilo, je potřeba mu to nejlépe s předstihem sdělit a poskytnout podklady.

Přepisy not části skladeb (vyjma koled) v notačním editoru MuseScore uložené ve formátu PDF si můžete prohlédnout na k tomu účelu založené stránce Hudba v Dědicích. Dostanete se na ně poklepáním na tam založený článek Vánoce 2019 (článek Advent 2019 obsahuje v předchozím příspěvku zmiňované skladby Bedřicha Smetany, Johanna Sebastiana Bacha a Vojtěcha Říhovského).

V této základní volné verzi stránka u Webnode.cz umožňuje nahrávat soubory ve formátu PDF, ale už ne např. archiv ZIP, do kterého by se vše dalo zabalit, když už je pochopitelné, že v základu podnikatel neumožní nahrávat libovolný formát, jako je to možné v rozšíření služeb za úplatu. Je otázkou, jestli kvůli pár souborům řešit platbu za nějakou "mini" verzi uživatelského komfortu, který by umožnil nahrávání souborů třeba i ve vlastním formátu MuseScore (.mscz), aby bylo vše pohromadě na jednom místě, anebo se podívat po jiné službě, které je toto (v rámci obchodního modelu) vcelku jedno (ovšem s možností přidané reklamy), a na tuto stránku odkazovat.

A k čemu vám ty soubory s příponou .mscz, z nichž ta PDF vychází, jsou dobré? Stroj drží tempo přesně. To je jeho účel. Chcete, aby přehrával pomaleji? Stačí číslo na začátku notového zápisu, posazené nad osnovou (např. 80), přepsat jiným, nižším (např. 60) a pak si poslechnout, jestli už to nezní moc pomalu. Pokud tam text tempa (číslo) není, tak si jej v případě potřeby obratem vložte. Samozřejmě u některých skladeb (zvláště těch moderních, viz např. Korejsova skladba) s různým měnícím se metrem, s různou skutečnou velikostí taktů, se změnou tempa, to, jak rychle a co zpívat, řídí dirigent. Bez něj by zpívání "jen podle not" vypadalo místy zvláštně (u Korejse je možné začátek a konec (Aleluja) zpívat podle not, český text mezi tím - co osmina to vyslovená slabika).

V programu MuseScore (aktuálně ve verzi 3.3) si skladby necháte přehrávat, ve smyčce, po vybraných částech, po hlasech (ve směšovači, který si zobrazíte klepnete na hlas a zapnete pro něj sólo, nebo sólo zapnete pro více hlasů, dva i tři, abyste vyzkoušeli, jaké to pro vás bude zpívat třeba s altem), nebo to vezmete ručně po jednotlivých tónech. Poslechem se naučíte (si zažijete) melodii. Vhodné je to pro každého. Námitky, že zpívat mohou jen ti, co to umí, a zrovna vy byste si měli radši hledět svého, jsou vcelku liché.

Můžete dle libosti měnit nástroje, které jsou jednotlivým hlasům pro přehrávání not ve směšovači nyní v souborech přiřazeny, aby se od sebe díky svému charakteristickému zvuku odlišily, na - prakticky cokoli, co obsahuje v tomto notačním editoru zdarma vestavěná zvuková banka. Můžete tak mezi ostatními hlasy lépe sledovat melodii svého partu (soprán: zobcová flétna, alt: flétna, tenor: klarinet, bas: hoboj).