Šlechtický rod Šternberků svůj původ dle staré rodinné (erbovní) legendy odvozuje od biblického krále Kašpara, který se do Betléma společně s dalšími dvěma králi Melicharem a Baltazarem přišel poklonit narozenému Ježíškovi. Hvězdě, která je tam svou září dovedla, se podle místa říká Betlémská.
Původní osmihrotá hvězda ve znaku Dědic, jejíž vzor je v erbu Šternberků (osmihrotá hvězda v modrém poli), získala své jedinečné paprsky záře dělající z ní zářící osmihrotou hvězdu v 18. století, jak dokládají pečetní otisky dědického typáře v Josefinském katastru. Tento typář se na zpečetění důležitých listin používal i v 19. století.
 |
| Návrh vexilologické vlajky vycházející z barev dědického znaku: Modrý list, přes který je od žerdi položen žlutý klín dosahující do středu vlajícího lemu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3 |
Historická heraldická symbolika Dědic je vlastně trvale (radostně) "vánoční/betlémská" (v přeneseném smyslu legendy o Třech králích, Betlémské hvězdě a heraldické legendy Šternberků, od nichž znak městečka povstal).
Vánoční je ostatně krásná modrá tapeta těchto stránek s opakující se volnou znakovou figurou zářící osmihroté hvězdy. Příspěvky s obrázkem listu dědické vlajky budí společně s okraji stránky posetými hvězdami dojem, jakoby byl na obrazovce v listu bílého papíru s textem vystřižen průhled vedoucí na pozadí - modrou oblohu s hvězdami.
